Zajímavosti v okolí

Jak už bylo řečeno ve stručném seznámení, nacházíme se na prahu CHKO Český ráj. K této krásné a hojně navštěvované oblasti se vrátím později, ale nejdříve bych vám rád představil Obec Kněžmost, kde se nachází Farní kostel sv.Františka z Assisi. Základní kámen k němu byl položen 24. července 1838 a svěcení hotového kostela se konalo 3. září 1843. Celý náklad na stavbu obnášel 19833 zlatých a 50 krejcarů. Unikátnost této chrámové stavby spočívá  ve své slohové empírové čistotě a to jak po stránce exteriéru, interiéru tak i vybavení mobiliáře.

Kněžmost - kostela sv. Františka Serafínského

Další kostel se nachází  v nedalekém Solci. Jedná se o kostel Nanebevzetí Panny Marie a je gotického původu ze 14. století s renesanční, barokní a novogotickou úpravou. Cennými artefakty kostela jsou především gotický presbytář (zaklenutý křížovou klenbou a vybavený sedilemi) a bohatě profilovaný portál ze 17. století na jižní zdi, nedávná rekonstrukce odkryla také fragmenty renesanční sgrafitové fasády. V současné době je dokončena generální oprava pláště kostela a nyní se pokračuje na pracích ve věži a byly zahájený záchranné práce i v interiéru kostela.

Solec - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Do třetice se stojí zmínit o kostele sv. Václava v Bosni.barokní stavba z roku 1729 stojí na místě původního gotického kostela sv.Jana Křtitele, který je v Bosni připomínán již ve 14.století. Ze starých dob zůstal na kostelní věži pouze starý zvon s nápisem: „ Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra Vančury.“ V 90tých letech minulého století se V 90tých letech minulého století se započalo dle skromných církevních a obecních finančních možností se stavebně technickou záchranou této památky, která v té době byla již v poměrně  havarijním stavu.

Boseň - kostel sv. Václava

Když už jsme navštívili Boseň není možné přehlednout její dominantu a to zhříceninu hradu Valečov. Skalní hrad, jeho podoba byla silně ovlivněna pískovcovými skalami,  v nichž byl částečně vytesán a z části vystavěn. Hrad ze dřeva založili po roce 1300 ve skalách Valečovští z Valečova. První písemná zmínka o jeho majitelích je z let 1316 – 1318, z doby šarvátek zdejší drobné šlechty s Vokem z Rotštejna – jednou z větví rodu Valdštějnů. Protože rod patřil později k přívržencům Jana Žižky z Trocnova, byl hrad po husitských válkách dobyt a vypálen roku 1439 Jindřichem z Vantenberka. Pak byl postupně přestavěn z kamenů. Zůstal zde jen několik let do příchodu tažení Pražanů v letech 1443-1444. O několik let později roku 1472 zde žil Vaněk z Valečova, podkomoří královských měst v době kralování Jiřího z Poděbrad. Poslední, rozsáhlejší úpravy je možné datovat do období po roce 1555, kdy po smrti Jiřího Vančury z Řehnic, bylo panství i hrad rozděleno mezi jeho syny Hynka a Zikmunda. Pak se začali majitelé hradu rychle střídat, až jej počátkem 17. století získal mocný rod  s celým panstvím. Šlechta zde nebydlela, sloužil jim jako správní středisko a v roce 1652 byl uváděn jako zpustlý. Přebývala zde chudina. Poslední obyvatelé skalních bytů na Valečově se museli vystěhovat na základě nařízení c.k. okresního hejtmanství v Mnichově Hradišti z 5. října 1892.

První opravy v novodobé historii se hrad dočkal až v roce 1914, kdy K.Č.T. provedl základní zajištění zříceniny a zabránil jejímu dalšímu rozebírání na stavební materiál.. V roce 1933 bylo provedeno statické zajištění, na koruně zdi nového paláce zpevnění betonovou maltou, skály pod starým palácem dostaly betonové plomby a železné zábradlí. Tehdy zavedená průvodcovská služba fungovala ještě kolem 70.let 20. století.

Následovaly roky postrádající organizovanou a cílevědomou péči o tuto historickou památku, ale v současné době se obce Boseň, do jejíž majetku hrad Valečov od roku 1994 patří, snaží podnikat kroky k tomu, aby i ti. Co přijdou po nás, měli co obdivovat a nezbyla zde jen skupina ošlapaných skal a zbytky zdí.

Valečov

Pokud půjdeme dále severně narazíme na další zajímavost, a to to vrch Mužský. Jeho nadmořská výška je 463m. Je to nejvyšší bod okresu Mladá Boleslav a je součástí přírodní rezervace a CHKO Český ráj. Je to kuželovitý neovulkanický suk hřbetovitě protažený ve směru SSZ - JJV, vzniklý vypreparováním menšího tělesa olivinického bazaltu (výplně sopouchu) z coniackých slínovců, vytvářejících mírnější úpatní svahy (místy s neovulkanitovou sutí). Vrch je převážně nezalesněný, příkré svahy vrchu jsou porostlé travinnými porosty s keři a porušeny opuštěnými kamenolomy, které snížily původní vrchol. Na samotném vrcholu kopce stojí kamenná mohyla připomínající pozici rakouských děl v prusko - rakouské válce dne 28. června 1866. V letech 1869–1890 zde byly pořádány tábory lidu za prosazení národních požadavků.

Vrch Mužský

Pokud se podíváme směrem dolů uvidíme vesničku stejného jména. Vesnice, kde jádro tvoří převážně  zástavba dochované roubené lidové architektury, bylo  nařízením vlády č. 127/1995 Sb. vyhlášené vesnickou památkovou reservací. První písemná zmínka pochází z r. 1400 - původně to byla lesní návesní vesnice se vzácně dochovanou lidovou zástavbou. Velká nepravidelná náves, lemována alejí 31 kaštanů (jírovců) starých více než 100 let, více zde a obklopena roubenými chalupami pojizerského typu z 18. a 19.století, některé i se zděnými branami a roubenou dvoupatrovou sýpkou se zápraším a pavláčkou.

Vesnice Mužský

Budeme-li pokračovat dále po silnici procházející Mužským, dojdeme na místo, kterému se říká Krásná vyhlídka. Jedna ze skalních vyhlídek v Příhrazkých skalách, nacházející na cestě z Drábských světniček na Příhrazy. Na vrcholu skal, přímo nad Trhlinovou oblastí, pak byla pro turisty vybudována chata Na Krásné vyhlídce. Místo umožňuje rozhled na Český ráj, jemuž v této části dominuje rybník Žabakor. Při dobrém počasí jsou vidět i Ještěd, Jizerské hory a Krkonoše. Krásná vyhlídka patří mezi turisty k hojně navštěvovaným místům, neboť stojí na křížení dvou turistických tras – červené od klamorny na skalní hrad Staré hrady a modré od Kavčin na Hynšu (obě společně přicházejí od Drábských světniček Studeným průchodem). Kromě toho zde začíná také zeleně značená turistická trasa, mířící na Skalku.

 

Pohled z Krásné Vyhlídky

Posledním místem z této části našeho okolí jsou Drábské světničky. Jedná se o zbytky skalního hradu vytesaného ve skále na pískovcové hraně plošiny Mužský nedaleko Mnichova hradiště. Místo bylo osídleno již ve 13. stol., začátkem 15. stol. zde byl založen hrad. Do skalních bloků bylo vytesáno asi 30 místností pospojovaných dřevěnými můstky a žebříky. Místnosti sloužily jako zásobárny, lidé žili v dřevěných obydlích. Kolem r. 1430 byl hrad rozšířen husity, kteří potřebovali kontrolovat cestu údolím Jizery. Po bitvě u Lipan byl hrad opuštěn. Během třicetileté války se sem uchylovali obyvatelé okolních vsí a v době 2. světové války ve světničkách přebývali partyzáni z řad horolezců. Model Drábských světniček lze spatřit v muzeu v Mnichově Hradišti.

Drábské světničky

Vrátíme-li se zpět do obce Kněžmost a vydáme se směrem na Sobotku nesmíme zapomenout odbočit směrem na hrad Kost. Postavil jej někdy před rokem 1349 Beneš z Vantenberka, který nechal postavit dlouhý sál a věž jako ochrannou pevnost. Jako jeden z mála našich hradů je umístěn nikoliv na kopci, ale v údolí na pískovcovém ostrohu (srovnatelný např. hrad Okoř). Dodnes je velice dobře zachovaný. Kost je jedním z mála zbývajících středověkých hradů v České Republice a je považován za druhý nejvýznamnější. Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost, protože nebyl dobyt více než jednou, jelikož byl stejně tvrdý jako kost.

Zajímavostí hradu je věž s lichoběžníkovým půdorysem. Nepravidelný půdorys věží, který se vyskytuje na řadě českých hradů, použili stavitelé pro ochranu před salvami z děl obléhatelů. Po stěně, která není k nepříteli natočena kolmo, koule sklouzne a nenadělá škodu.

Hradu, jeho okolí a historii se věnoval historik Jodef Pekař, který vytvořil podrobnou dvoudílnou monografii Kniha o Kosti, zachycující ekonomické a historické dějiny místního panství.

Hrad Kost

Směrem od hradu se rozprostírá údolí nazvané Plakánek.

Přírodní reservace Údolí Plakánek byla vyhlášena roku 1990. Předmětem ochrany je údolí s pískovcovými skalními okraji a věžemi, mokřadními loukami a fragmenty lužních společenstev, suťových lesů, relikních skalních borů a acidofilních a borových doubrav. Současné biotopy nahradily v dávné minulosti původní rozsáhlé jasano-olšové lužní lesy.

Název Plakánek pochází již ze 17. století podle rodiny Plakánků, kteří v této oblasti pálili uhlí a od toho měli uplakané oči.

Údolí Plakánek

Po návštěvě můžeme jet navštívit další dominantu Českého ráje, hrad Trosky. Ale cestou se zastavíme u památného stromu - Semtinská lípa, v malé vesničce Vesec u Sobotky a v samotné Sobotce s loveckým zámkem Humprecht.

Semtinská lípa byl památný strom u jihovýchodního okraje Českého ráje. Byla vysazena ke zvýraznění sochy sv. Jana Nepomuckého v roce 1728. Lípy byly původně dvě, jednu vyvrátil vichr již v roce 1858. Druhá byla v roce l989 postižena prudkým vichrem a přišla o část své koruny. O několik let později ji vichřice zlomila a dnes ji připomíná originální památník. V roce 2012 ji zachvátil požár, zřejmě založený úmyslně rukou nějakého žháře. Pachatel bohužel nebyl dodnes dopaden. Lípa byla 32 m vysoká, kmen měl obvod 6,90 m. .Semtinskou lípu jako památný strom opěvoval Fráňa Šrámek. Dnes je považována za jeden ze symbolů Sobotecka. 

Semtinská lípa

Vesec u Sobotky. Zde se dochovalo mnoho krásných roubených staveb využívaných většinou jako rekreační chalupy. Vesnická památková rezervace lidové architektury vyhlášená r. 1995. Ojediněle zachovaná česká okrouhlice - soubor 18 většinou roubených staveb, které představují různé typy usedlostí.   V obci se také natáčelo několik scén z filmů Jára Cimrman ležící, spící, Jak dostat tatínka do polepšovny nebo V zámku a podzmčí.

Vesec u Sobotky

Sobotka je město, kde první písemná zpráva pochází z r. 1322. Roku 1346 se objevuje Beneš z Vartemberka, řečený ze Sobotky (předpokládáme, že zde stávala tvrz), který se r. 1349 píše jako pán na Kosti. S tímto hradem je pak spojen osud poddanské Sobotky na několik století, stává se ekonomickým a kulturním střediskem panství. 

V Sobotce najdeme mnoho kulturních pamatek, které jsou i zapsány v seznamu památkového ústavu ČR. Uvedeme pár příkladů: dům Fráňi Šrámka, zdejšího rodáka a na jeho počest se každoročně koná Šrámkova Sobotka, Mariánské sousoší a kašna , která se nachází přímo na náměstí Míru nebo kostel sv. Maří Magdalény.

Sobotka

Když už jsme navštívili město Sobotka, můžeme se vydat na lovecký zámek Humprecht, který se týčí nad Sobotkou. Zámeček vystavěl italský architekt Carlo Lurago v letech 1666 – 1668 jako letní a lovecké sídlo pro hraběte Jana Humprechta Czernina z Chudenic. Stavba byla vybudována ve stylu raného baroka s prvky pozdní renesance a manýrismu. V roce 1678 zámek několikrát zasáhl blesk a Humprecht vyhořel. Během dvou let byl opraven, zvýšen o jedno poschodí a je možné říci, že od roku 1680 až dodnes existuje téměř ve stejné podobě. V roce 1992 přešel zámek Humprech do vlastnictví Sobotky. Od roku 1994 město pokračuje v opravách zámku a ve spolupráci s územními pracovišti národniho památkového ústavu realizuje v zámku nové interiérové instalace, které přibližují využití zámku v dobách jeho největší slávy v 17. a 18. století. Díky nové expozici byly otevřeny prostory, které delší dobu nebyly návštěvníkům přístupné, s instalací, která uspokojí každou návštěvnickou otázku, týkající se historie zámku a jeho majitelů. V roce 2008 byl zámek prohlášen za národní kulturní památku. 

Zámek Humprecht

A teď směr hrad Trosky. Bizarní zřícenina gotického hradu z konce 14. století se stala jedním ze symbolů Ćeského ráje. Vybudování hradu na dvou strmých čedičových skaliscích učinilo z Trosek nedobytný hrad - nikdy nebyl vojensky dobyt. Při prohlídce má návštěvník možnost seznámit se s historií hradu a vystoupat na věž "Babu" i na vyhlídku pod věží "Panna", které skýtají jedinečný rozhled do okolní krajiny.

Státní hrad Trosky je národní kulturní památkou spravovanou Národním památkovým ústavem, územní památkovou správou na Sychrově.

Hrad Trosky

Poslední zajímavostí našeho okolí je hran Valdštejn a zámek Hrubá skála. Je faktem, že to jsou od nás nejvzálenější ikony Českého ráje, ale je dobré si je představit.

Valdštejn, nejstarší hrad Českého ráje, byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380 a další majitelé páni z Vartenberka do počátku husitských válek. Obsazení hradu husity, loupeživými rytíři, časté střídání majitelů v 15. století, bylo příčinou, že se hrad původně ostrožný rozdělil na hrady dva. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad s komplikovaným vstupem zdola na vrchol skalní plošiny.  Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad koncem 15. století končí rezidenční funkce hradu. Valdštejn byl svými majiteli opuštěn.

Vyhořelý a zničený hrad pozvedli k nové slávě opět Valdštejnové, kterým patřil po Albrechtu z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých ruin rodového sídla, okolních lesů a skal.

V této snaze pokračovali i noví majitelé Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století. Propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky, lázně Sedmihorky. Jako zajímavý turistický cíl zpřístupnili hrad Valdštejn mezi prvními památkami u nás a romantickými úpravami dotvořili starobylé prostředí.

V současné době je hrad Valdštejn v majetku Města Turnova, které se o svoji památku velmi dobře stará. Hrad navštěvuje ročně více než 60.000 turistů.

Hrad Valdštejn

Zámek Hrubá Skála, původním názvem hrad Skála byl postaven ve 14. století na mohutných pískovcových skalách. Název Hrubá Skála vznikl pro odlišení od Malé Skály. Po mnoha požárech byl původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Zámek byl v 60. letech 20. století přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tak utlumeno jeho původní kouzlo.

V současnosti zámek slouží jako hotelové a kongresové centrum. Pro návštěvníky je zpřístupněna vyhlídková věž, z níž se nabízí pěkný výhled na okolní krajinu především Hruboskalsko, hrad Trosky, vrchy Tábor a Kozákov.

Zámek hrubá skála

Samozřejmě zajímavostí v našem okolí je hodně a představit je velice obtížné. Přesto si myslím, že kdo navštíví tento kraj nebude určitě zklamám, jak jeho historií tak i přírodou. Určitě stojí přijet a podívat se.

Zdroj: Internet